Sjednocená organizace nevidomých a slabozrakých ČR, oblastní odbočka Blansko
K. J. Mašky 2, 678 01 Blansko | tel./fax : 516 410 595 | e-mail : sons.blansko@tiscali.cz
Od 20. do 25. Července v Hodoníně na Moravě probíhal pobyt pro nevidomé a jejich vodicí psy. Pořádající organizací byla Škola pro výcvik vodicích psů pana Milana Dvořáka a občanské sdružení Vodicí pes v Brně. Předvychovatelé štěňat, budoucích čtyřnohých pomocníků pro nevidomé, se starali nejen o svěřený psí dorost, ale pomáhali i nám nevidomým orientovat se v novém prostředí.
Skromné ubytování bylo zajištěno v areálu Oáza v Hodoníně. Snídaně jsme si připravovali sami v kuchyňkách, které byly součástí našeho ubytování. Na obědy a večeře jsme docházeli do nedaleké restaurace.
Každý den celé dopoledne jsme procvičovali s pejsky trasu s překážkami a poslušnost. Od instruktorů jsme se poučili, jak zdokonalit práci našich chlupatých pomocníků.
Odpoledne mohli odpočívat, nebo si hrát s kamarády. To jsme zase my, jejich páníčkové, soutěžili a snažili jsme se ukázat, že také něco umíme. Zapojili jsme svůj sluch, hmat a pohotovost. Asistentky nás rozdělily do dvou družstev, vidícím zavázaly oči a odstartovaly. Zažili jsme při tom spoustu legrace.
Jedno odpoledne jsme se vypravili do hodonínské zoologické zahrady. Vše bylo domluveno a paní průvodkyně nám o založení a provozu zahrady řekla spoustu zajímavého. Připravila nám také prohlídku hmatovou. Takže jsme si mohli vzít do ruky užovku červenou, která byla dlouhá 160 cm, sáhli jsme si na malé myšky, lebku vlka, krunýř želvy, pštrosí péro i vejce. Viděli jsme i spoustu vycpanin zvířat a ptáků.
Další odpolední program vyplnila exkurze do Templářských vinných sklepů v nedalekých Čejkovicích. Zde jsme se od paní, která nás provázela, doslechli o historii a současné výrobě vína. Ochutnali jsme několik dobrých druhů vín. Na spoustu vybavení jsme si měli možnost i sáhnout. V restauraci v prostorách sklepů jsme mohli po libosti jíst a pít, ale všichni jsme spěchali zpět k našim pejskům. Exkurze se totiž konala bez čtyřnohých průvodců.
Abychom využili toho, že jsme blizoučko řeky Moravy, připravily asistentky plavbu na raftu. Byl to pro nás opět nový zážitek, dopádlovat vlastními silami na určené místo. Pouze pod slovním vedením vidící Terezky a Laďky.
Každý večer jsme se snažili naším zpěvem zahnat mračna komárů, ale asi jsme zpívali dost dobře, protože komáři vždy zahnali nás do našich domečků.
Zažili jsme i pěkné překvapení. K večeři nám připravili smaženou rybu a bramborový salát, potom zákusek. Dělali jsme si legraci, že je to jako na Štědrý večer. Sváteční atmosféru navodila i zpívající fontána. Byla přímo před restaurací, kam jsme docházeli na jídlo. Ten večer zněly náměstím Dvořákovy Slovanské tance. Po návratu jsme se měli shromáždit v klubovně. Když jsme tam vešli, žasli jsme. Stál tam rozsvícený vánoční stromeček, pod ním plno dárečků. Na stolech cukroví a připravený přípitek. Tiše hrála vánoční hudba. Opravdové vánoce. A vysvětlení? Slova, která pronesl pan Dvořák svým klidným hlasem, s jeho typickým úsměvem, nás zahřála u srdce. "Jsme jako jedna velká rodina i s našimi pejsky a tak bychom mohli spolu oslavit nejkrásnější svátky v roce." Připili jsme si na naše další setkání a pan Dvořák rozdal každému dárek od Ježíška. Dlouho jsme ještě zpívali v horkém letním večeru vánoční koledy.
Děkujeme manželům Dvořákovým a všem, kteří s nimi připravili tento pobyt a těšíme se s Alfikem na další setkání.
(Helena Hádlerová)
© 2008-2010 SONS Blansko - vytvořil Libor Pivoda