Projekt Šangri-la - byli jsme u toho

Výstava Šangri-la otevírá magický příběh velehor, snové krajiny, ryzích lidí, vzácných zvířat, křehkých náboženství, šokujících obřadů, mýtů a tajemství. Expozice provádí unikátními kulturami a odlišnými vegetačními zónami. Věnuje se nejvyšším horám světa i zajímavému životu pod nimi. Odhaluje neuvěřitelnou pestrost exotických zemí. Členění expozice vychází z knihy Třetí Everest - Poznání bolí.

A co nás čekalo na výstavě v brněnské Olympii? Výstava sází na řadu smyslových a zážitkových aktivit. Hned při vstupu jsme se dostali do tropického pralesa, který se nachází pod Himalájem. Tady lze narazit na terária se živými krokodýly a hady. Z houští pak vykukuje vycpaný indický tygr. O kousek dále zíráme na chrliče staré fontány napouštějící obří originální nádoby s vodou nebo chrám s jedinou živou bohyní světa - malebnou Kumárí. Autor výstavy, Rudolf Švaříček, upozorňuje na vzácnost, kterou jsou nosítka pro panenskou Kumárí. Cestovatelský rozměr dodává expozici Šangri-la horolezecký základní tábor. Vrcholem celé výstavy je velehorská expozice s panoramaty Mount Everestu. Simulace mrazu, sněhu a ledu společně s vichřicí věrohodně navodí pobyt v nejvyšších místech planety.

Největší prostor v samotné expozici dostal Tibet. Viděli jsme obří tibetské roury dunchen sloužící k troubení. Domy vybavené autentickým nábytkem. Zájemci si mohli zatočit řadou modlitebních mlýnků, k dispozici jsou na výstavě i obří mlýny (ÓM MANI PADNE HÚM). Výstava je skutečně velmi interaktivní. Té daleké ciziny se tady lze přímo dotknout. Při putování po brněnské Šangri-la se můžeme zastavit také v čajovně, která servíruje indická piva Kobra a Kingfisher, indické čaje nebo indické placky roti a čapati.

Exkurzí do barevné Indie celá pouť vrcholí. K vidění jsou krámky exotického zubaře, holiče, žehliče šatů či zelináře. O nápodobu skutečnosti se tady stará protékající řeka Ganga s živými rybami.

Nepál je pestrou směsicí prožitků. Královské Káthmándú otevírá štědře své brány pohostinnosti. Servíruje zážitky, lásky i dobrodružství.

Everest nebo ledopád - volba trasy je na vás! Zdatnější mohou vystoupit do horského sedla Nangpa-la a dál až na Everest. S pomocí lan a karabin zdoláte nejvyšší bod planety, překonáte i horskou vichřici. Odměnou je velkolepé panorama Tibetu a Nepálu. Takový výhled se otevírá jen jednou za život. Trpíte-li závratěmi, zvolíte pohodlnější variantu. Projdete ledopádem Khumbu a zažijete chlad na vlastní kůži. V ledové jeskyni si sáhnete na sníh. Oproti drsné přírodě zde nehrozí omrzliny. Neútočí zde horská nemoc, snad jen závislost na horách.

Tibet je země spirituální síly. Buddhismus zde dostává největší rozměr. Vyrostly zde originální stavby. Schodiště vede na střechu kláštera s úchvatným pohledem na duchovní stavby. Kolo nauky, pilíře vítězství a obří trouby dunchen symbolizují Buddhovo učení.

Bhútán vládne zastavenému času. Drží svá mystéria pod pokličkou izolace. Země, kam ještě nestihla dorazit globalizace, opravdu existuje. Bhútánu se říká "Dračí země" nebo "Země hřmícího draka". DRUK JUL znamená dračí říše. Nejpočetnějším etnikem jsou Drukpové. Draci, jak se sami hrdě nazývají.

Indie je země kontrastů. Má pompézní paláce i žebráky umírající na ulici. Lze ji milovat i nenávidět. Indie na výstavě - to je pestrá mozaika vjemů ulice a kakofonií barev, zvuků i vůní. Viděli jsme spalovací gháty čekající na poslední pouť bambusových nosítek. Ašram prezentuje panteon hinduismu, mešita s mihrábem přiblíží islám a svět koránu.

Touha nalézt ztracený ráj je stará jako lidstvo samo. Ze všech bájí světa se nejdéle traduje příběh o pozemském ráji nedotčeném časem ani smrtí. Snová země má nespočet zajímavých jmen. Nejčastější je Šangri-la. A tak jsme se vydali na cestu, která nikdy nekončí. K místu, které možná neexistuje. Středomoří si vyjasnilo bájnou Atlantidu, křesťanská Evropa posunula ráj na nebesa, která si zasloužíme až po smrti. Himaláj to má jednodušší, ukrývá sen Šangri-la. Krajina opojné blaženosti a věčného blahobytu leží pod ledovým trůnem božstev. V nejvyšších a nejzajímavějších horách, jaké lidská fantazie dokáže vymyslet. Nejen hory zde žijí klidněji. Je-li na světě ráj, je to zde!

James Hilton vydal v roce 1933 knihu Lost horizont - Ztracený obzor o bájném ráji Šangri-la.Ztracený obzor se stal bestsellerem. Ve slavném příběhu ztroskotalo v Himaláji letadlo. Přežilo jen několik pasažérů, které mniši přivedli až do údolí věčného štěstí Šangri-la. Příběh je příliš krátký na to, aby mohl být pravdivý. Přesto, nebo právě proto, Šangri-la láká k návštěvě!

A nám se návštěva vydařila. Z Blanska nás jelo 25 (11.01.2011)a myslím, že nikdo nelitoval. A tak příště na cestě za poznáním určitě nebudeme chybět. (Re)

Projekt Šangri-la - byli jsme u toho

Menu